Rss Feed
  1. Marina

    neděle 15. července 2012

    Česká obálka
    Autor: Carlos Ruiz Zafón
    Nakladatelství: CooBoo
    Česká anotace: 
    „Po patnácti letech se mi vrátila vzpomínka na ten den. Viděl jsem toho mladíka, jak se potuluje mlhou kolem nádraží Estación de Francia, a jméno Mariny mě znovu zasáhlo jako čerstvá rána. Každý z nás má ve své duši zamčené nějaké tajemství. A tohle je to moje.“
    Oskar Drai studuje v Barceloně roku 1980 a zasnívá se v obklopení oslnivých modernistických domů. Při jedné ze svých toulek poznává odvážnou dívku Marinu, která se s ním vydává odhalit taje historie města. Potkávají záhadnou postavu, za jejíž příběh ještě někdo musí zaplatit.


     
     
    Vydání v ČR: březen 2012
    Počet stran: 256
    Hodnocení: 4 z 5
    Přečteno v červenci 2012, 4 dny, v češtině 




    Popravdě, z téhle knihy jsem celkem zmatená (i kdž nemám ani ponětí proč). Můj zmatek začal už s názvem knihy - věděla jsem, že jednou z hlavních postav bude dívka, ale zařadila jsem ji do úplně jiného příběhu, než jaký se odehrává v knize.

    Hlavní hrdina Oskar studuje na internátní škole a svou rodinu neviděl už celkem dlouho. Čas mezi vyučováním a večeří tráví procházkami po okolí. Jednoho dne zabloudí do čtvrti plné opuštěných domů. Z jednoho z nich se ale ozývá nádherná hudba, takže neodolá a jde dál. Kdž ale zjistí, že dům není tak úplně opuštěný, zpanikaří a uteče. Na jednu věc ale zapomněl - při svém útěku držel v ruce hodinky, patřící majiteli domu. Když se je následující den pokouší vrátit, narazí na dívku, která majitele hodinek zná - je totiž jeho dcerou. niž by Oskar věděl, jak se to stalo, tito dva lidé se stanou jeho novou rodinou. Jenže s Marinou ho pojí ještě jiné pouto - oba ví, že se kolem nich děje něco divného. Jaké tajemství ukrývá symbol černého motýla?

    Celý tenhle odstavec je pouhý začátek. V téhle knize lze najít mnoho žánrů spojených v jeden celek, který rozhodně stojí zato. Děj je navíc obohacený o příběh a vyprávění vedlejších postav, které podle mě zajímavě doplňují obsah, nenechají vás odklonit pozornost od knihy n něco jiného, protože chcete vědět, jak to ve skutečnosti bylo.

    V podstatě jsou v knize takové dvě dějové linie - linie o příběhu černého motýla a jeho symbolika a linie o samotných hlavních postavách, Oskarovi a Marině. Jednu chvíli převládá jedna, poté druhá. Samozřejmě po vyřešení záhady symbolu se příběh více méně dotýká už jen osudu Oskara a Mariny, ale ne tak, jak byste čekali - v téhle knize totiž neexistuje něco jako ,,a žili štastně až navěky'' - to ani omylem.

    Myslím si, že tahle kniha nesedne každému - musíte na ni mít tu správnou náladu a podmínky, jinak si ji prostě nevychutnáte. Musíte se taky smířit s tím, že jsou v ní věci, které prostě vaše racionální já nepobere, protože to je prostě blbost - ale někdy i blbosti mají své kouzlo, jen jim musíte dát šanci. 

  2. 0 komentářů :

    Okomentovat