Nikdo není jako Daemon Black.

Když se rozhodl dokázat mi, že jeho city ke mně jsou skutečné, nevtipkoval. Pochybovat o něm není něco, co udělám znovu a teď, když jsme prošli těžkými zkouškami, no...je mezi námi hodně spontánních explozí.

Jenže ani on nedokáže ochránit svou rodinu před nebezpečím pokusit se osvobodit ty, které milují.

Po tom všem už nejsem ta stejná Katy. Jsem jiná... A nakonec si ani nejsem jistá, co to znamená. Když nás každý pokrok v odhalení pravdy postaví do cesty tajnou organizaci, která je zodpovědná za mučení a testování hybridů, tím více si uvědomuji, že to, co dokážu, nemá konce. Ve vzduchu stále visí smrt někoho blízkého, pomoc přichází z toho nejméně ravděpodobného zdroje a přátele se stanou těmi nejvíce smrtícími nepřáteli, ale my z toho nevycouveme. I když výsledek navždy otřese našimi světy.

Společně jsme silnější...a oni to vědí.

Datum vydání v USA: 11. 12. 2012

Nakladatelství: Entangled Teen

Počet stran: 382

Hodnocení: 4 z 5

Přečteno v prosinci 2012, 3 dny, v angličtině

Oficiální trailer ke knize:

Katy konečně dala Daemonovi šanci a on jí neustále dokazuje, že to co k ní cítí, je mnohem reálnější, než by možná i on sám chtěl. Protože mají problém. Zase. Nebudou mít klid, dokud nezjistí, co má DOD za lubem. Musí mít něco v plánu, jinak by nenechali Dawsona, Daemonovo dvojče, jen tak jít. Něco se určitě chystá...a co je lepší než čekání? Vydat se tomu neštěstí naproti.

Tahle série ve mně vyvolává opravdu hodně smíšené pocity. Zčásti bych ji chytla a hodila do kouta a už nikdy neviděla, ale přitom po dočtení každého dílu už koukám, kdy vyjde ten další. Asi vážně nevím, co bych chtěla :D Ale vezmu to od začátku...

Daemon a Katy jsou spolu - konečně! Jásejme a plesejme, protože Katy konečně dostala rozum. Ale s tím plesáním to zase nepřehánějme - některé jejich scény jsou tak přeslazené, přeumělkované a já ještě nevím co, že jsem nad nimi musela kroutit očima. Kam se sakra ztratila Daemonova mužnost? To co z něj Katy udělala se mi zase tak moc nelíbí. Přece to, že je kluk do někoho zamilovaný, neznamená jeho naprosté změknutí. To by to pak vypadalo...

A když už jsme u toho, narážíme na jeden zásadní problém, který se více méně proplétá celou sérií. Prvnímu dílu jsem vytýkala jeho celkem velkou podobnost se Stmíváním. Proto jsem u toho druhého byla pro změnu nadšená, že se od tohoto stylu dokázala autorka odpoutat. A ejhle! Asi jí opět nějak došla šťáva nebo co a já jsem opět v celém Opalu cítila, jak má Katy Belliny manýry a Daemon tak nějak změknul do Edwardovy podoby...A já už myslela, že to bude lepší...

Autorka se nám také rozhodla vrátit Blakea, kterého jsem po minulém díle už ani nečekala. Samozřejmě že jeho návrat nebude jen tak, má proto své vlastní, a to hodně sobecké důvody. Většinu knihy navíc opět netušíte, co od něj máte čekat, takže pořád čekáte na jeho tah. A ten se objeví ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. Popravdě, po tomhle díle už u mě Blake opravdu skončil a jestli se s ním autorka ještě někdy vytasí tak doufám že jen v případě, kdy mu Daemon zakroutí krkem.

Přesto všechno je tu něco, v čem je autorka naprosto výborná, a to jsou vyhrocené konce. Jennifer vás na konci zvládne tak odrovnat, že zapomenete na celý předchozí děj a jenom zíráte na poslední stránku a nevěříte vlastním očím. Popravdě, já se ještě pro jistotu dívala, jestli tam dál ještě nějaký text není, protože to, co si na nás autorka připravila, je hodně silný kalibr. Právě díky tomu konci u mě nakonec kniha dopadla s hodnocením čtyř hvězdiček, i když mě chvílemi občas štvala. Teď musím jenom čekat na červenec, kdy vyjde další díl pod názvem Origin, který bude pro změnu (a vzhledem k tomu konci Opalu i naprosto pochopitelně) psaný z pohledu jak Katy, tak i Daemona.